Krátký článek od Pavla Huška o náročném zimním pochodu v režii příslušníků 121. strážní roty AZ.
14.ledna ráno, jsme se sešli v Liberci nad Výpřeží. Sice jsme měli pár problémů, ale podařilo se. Dorazili 3 záložáci z Liberce, 3 záložáci z Prahy, 1 záloha VP, 1 host a 7 záložáků z naší Středočeské roty. Konečně jsme vyrazili směr Malý Ještěd. V poledne jsme poobědvali v Křižanovském sedle a pokračovali přes Malý Vápenný, Zdislavský Špičák a obešli Velký Vápenný vrch. Sešli jsme k silnici směr Jítrava- Chrastava, kde jsme založili první noční bivak. Každý si našel místo na přespání a připravil se na spánek. Ráno jsme se rozloučili s jedním kamarádem, protože jeho vybavení nestačilo na mráz -6°C, který byl přes noc.
Vyšli jsme přes Kozí Hřbety, Horní Sedlo, Krásný Důl, Loupežnický vrch, prošli Petrovicemi a skončili pod vrcholem Sokol, kde byl druhý noční bivak. Zašli jsme do motorestu, kde jsme počkali na další tři účastníky. Varuji všechny kdo by se zde chtěli stavit, je zde protivná a neochotná obsluha.
Do rána přituhlo, bylo -9°C. Ráno jsme se zabalili a vyrazili na další cestu.
Směrem na Šestku, pak na hranice. Před námi je nejtěžší část cesty, hora Hvozd. Sypký sníh nad kolena a ostré stoupání nás nutilo odpočívat častěji než doposud. Konečně se nám podařilo dosáhnout vrcholu. Udělali jsme pár fotek a zašli si na zaslouženou teplou polévku. Dál jsme pokračovali do Krompach, kde jsme odmítli navrch několika hostů. Pokračovali jsme původním směrem po úbočí kopce Kulich, i když jsme zapadali v návějích víc jak nad kolena a cesta se tím velice zpomalila. Touto cestou jsme se dostali do Dolní Světlé a dále jsme pokračovali směr státní hranice k přechodu, kde je pomníček našich vojáků, kde došlo k prvnímu střetu našich vojáků bránících státní hranici a Němců. U pomníku jsme zapálili svíčku, udělali foto a vzdali čest.
Vyšlápli jsme kopec k Chatě Luž, kde jsme měli třetí noční bivak. Než jsme vylezli na horu, zvedl se silný vítr. Každý si našel nějaké závětří, kde si připravil nocování. Pak jsme si zašli na večeři a než jsme se vrátili měli jsme tři centimetry sněhu na alumatkách a mráz klesnul k -10°C. Večer jsme opět řešili, že někteří hosté chtěli změnu trasy, což jsme odmítli s tím, že jsme slíbili extrémní cestu a ne procházku. Museli se podřídit. Zajímavé je, že naši šlapali bez řečí i když je nutno poděkovat Libereckým že nám pomáhali prošlapávat trasu celou cestu na špici. Ráno jsme vyšli za velké fujavice, prošli jsme Horní Světlou dál na Milštejn, Rousínov a Svor. Zde se malinko reptalo na pár stoupáních, protože jsem slíbil cestu jen z kopce, ale vysvětlil jsem jim, že ani v Praze nenajdou 10km dlouhou cestu bez stoupání. Na nádraží jsme vyhodnotili celou výpravu. Všem se líbila a už se těší na další naši akci.
Akce se nám vyvedla hlavně počasím, kdy bylo dost sněhu, mráz mezi -5°C až -11°C. Ušli jsme 53km. A po příchodu na nádraží, nám jel vlak během 10min.
ppor.v.z. Pavel Hušek