Krátká reportáž z mezinárodní střelecké soutěže, které se zúčastnili příslušníci roty.




25th Monte – Kali – Shooting Cup

Příslušníci roty se ve dnech 25.4. a 26.4.2008 zúčastnili 25. ročníku mezinárodních střeleckých závodů na US Army Rifle Range u městečka Messel, které pořádá 208th US Finance Battalion s posádkou v Hanau.
Upřesním složení v jakém jsme na soutěž vyrazili. Složili jsme čtyři družstva po čtyřech střelcích. Osm vojáků ze 121.st.roty AZ, pět ze 181. st.roty AZ a tři naši bývalí kolegové a teď příslušníci mechanizované roty AZ v Žatci.
Jak tedy vypadá zajištění střelecké akce v zahraničí? Všichni účastníci, kterých bylo letos přes 1500, byli ubytováni právě v městě Messel. Kdo chtěl v místní nádherné sportovní hale a zbytek ve stanovém městečku, které vyrostlo v okolí. Mezi městem a střelnicí, která byla vzdálena cca.8km fungovalo autobusové spojení.
Čtvrteční večer jsme strávili seznamováním s prostředím a příslušníky jiných armád. A bylo to seznamování náročné. Naše maskovací uniformy budily zájem. Nesetkáte se zde se zamračenými nebo nekomunikativními vojáky. Všichni si chtějí okamžitě povídat, fotit se a podobně.
Páteční ráno bylo trošku náročné, ale nic strašného. Od 8.00 se začalo s přepravou na střelnici. Při vstupu do areálu se tvořila fronta, protože američtí vojáci kontrolovali každého účastníka. Teď něco ke střelnici a k samotné soutěži. Střelnice o rozměrech zhruba 500x500m je umístěna v lese. Je vzorně udržovaná a mírně řečeno nádherná. Najednou se střílelo na osmi místech které jsou vůči sobě do tvaru písmene L. Žádná dlouhá střelnice na které jsme zvyklí od nás, žádná velká bezpečnostní zona okolo. Soutěžní střelba z M-16 se vedla na 200m, což je nejdelší místní vzdálnost. Ostatní stavy jsou na 25m s tím , že terče jsou upraveny tak, že na každém je 10 samostatných cílů zmenšených dle vzdálenosti. Nejmenší imituje vzdálenost 300m a největší 50m. Za terči je obrovský val ze zeminy a písku, takže při střelbě si vychutnáte I dopad projektilů. Nejvíce nás zarazilo, že přímo nad střelnici nabírají výšku letouny z nedalekého civilního letiště. U nás něco nepředstavitelného.
Soutěží se ve střelbě ze standardní útočné pušku US Army M-16A2. Poplatek je 45eu za družstvo. Každý střelec má 20nábojů a družstvo má na palbu dvě minuty. Dále je zde možnost vystřílet si třídnosti US Army a US Air Force za což zaplatíte mezi 8eu a 12eu na zbraň. A čím se letos střílelo? Pistolí Beretta Model 92 F M9 a Glock 17, již zmíněnou Colt M-16 A2 a Colt M4 A2, samopaly MP5A3 a UMP a HK SL8, což je civilní klon zbraně G36.
Pátek jsme strávili soutěžní střelbou a seznamováním se se zbraněmi. Areál střelnice byl plný vojáků, ale nikde nebyl zmatek, ve frontách nikdo nepředbíhal a poctivě čekali I důstojníci. Vše perfektně klapalo.
Náš zástupce se odpoledne zúčastnil slavnostního přijetí u starosty městečka, kam se dostavil ve slavnostní uniformě a představil jednotky Aktivní zálohy AČR.
Střelnici jsme opouštěli okolo čtvrté hodiny odpoledne a šli se připravit na večerní show, kterou nám zde všichni doporučovali. Nějak jsme si nedovedli představit, co se bude dít mezi dvěma dny plánovaných střeleb. Na parkovišti jsme rozbalili „český stánek“ který lákal okolo procházející vojáky. České pivo je zde oblíbené a velice ceněné. Jak se setmělo začala show u nás na střelecké akci nevídaná. Nejenom, že se zde točilo pivo a rozléval alkohol, ale úderem deváté začala tříhodinová show krásných dívek, které rozhodně oblečením nehýřily a to málo ještě odkládaly. Vojáci si to rozhodně užívali a párty to byla opravdu parádní. Po půlnoci jsme tento rej opustili a šli nabrat síly na den, ve kterém jsme byli rozhodnuti vystřílet si třídnosti a ozdobit naše slavnostní uniformy kříži a stužkami, které k tomu patří.
Ráno po snídani (2eu) jsme prvním autobusem odjeli na střelnici a okamžitě zakoupili pasy na třídnosti. Myslím, že většině z nás se podařilo splnit si předsevzetí s kterým jsme sem jeli. Třídnosti jsou tři. Nejlepší je Expert, potom Sharpshooter a Marksman. Napřklad u M-4 A2 máte 20 nábojů. Expert je za 18, Sharpshooter za 16 a Marksman za 14 tref de černého. Pistole také na 20 nábojů a je na body. 100 je nejvíce, Expert je za 90 a dále je 80 a 70. Střílí se ze čtyř pozic po pěti nábojích. Se všemi zbraněmi se střílelo nádherně a všechny nás to překvapilo. Chovají se úplně jinak než naše zbraně. I když máte zbraň poprvé v ruce, není velký problém nastřílet. Pár kamarádů doplatilo na špatně seřízené kolimátory, ale kde byla klasická mířidla, neměli jsme větší problémy.
I po opravdu veliké noci, jsme zde neviděli nikoho opilého, vše probíhalo na velice profesionální úrovni. Při rozhovorech s US důstojníky si to ani jinak nedovedou představit. O tom, že by se mělo něco stát ani nepřemýšlí. Všichni jsou zde přeci vojáci.
Začali jsme pomalu pomýšlet na návrat do vlasti. Vyzvedli jsme si certifikáty a odznaky za třídnosti a ještě chvíli sledovali ten vojenský mumraj okolo. Množství vojenských uniforem, maskovacích vzorů a pokrývek hlav bylo úchvatné. Byli zde vojáci z Německa, USA, Itálie, Polska, Lotyšska, Rakouska, Švýcarska, Dánska, Francie, Finska, Velké Británie a Holandska. Všichni vystříleli dle informací pořadatelů 120000nábojů! Pro nás nepředstavitelné množství.
Přemístili jsme se zpět do Messelu a začali balit naše vybavení. Nečekali jsme na večerní slavnostní vyhlášení a okolo 18 hodiny jsme vyrazili zpět do Prahy. Byl to opravdu nádherný výlet. Byla to třetí zahraniční soutěž, které se příslušníci naší roty zúčastnili a opět jsme se zde velice dobře zapsali. Velitel US základny a pořadatel za Bundeswehr od nás dostali upomínkové předměty našeho KVV a roty, za které byli opravdu vděčni. Těchto věcí si v jejich armádách opravdu považují. A pro nás nezvyklý byl I přístup obyvatel Messelu. Byla to pro ně čest a velká událost. Na večerní akce přijížděly celé rodiny ve svátečním, nikde žádná zášť či nechápavé kroucení hlavou. Vojáci jsou zde vážení a mají vysoký kredit. A rezervisté o to více, že jsou v armádě dobrovolně a na základě vlastenectví.

Tak za rok zase do Messelu!


švihy